Jak mě lockdown naučil nakupovat dárky

Každoročně mám problémy s nákupem vánočních dárků a nechávám to na poslední chvíli. Letos mám však už nakoupeno i zabaleno.

Nákupy před Vánocemi jsem každým rokem odkládala na poslední chvíli. Nechtěla jsem nikoho zklamat dárkem, ze kterého by neměl radost. Proto jsem byla strašně nerozhodná a bez jakéhokoli cíle či představy, co pro koho vlastně chci koupit, bloumala několik dní po obchodech a výsledek se dostavoval velmi pomalu. Většinou jsem též řešila to, jak udělat „za málo peněz hodně muziky.“ Předvánoční nákupy tak pro mne byly „noční můrou.“

Letos jsem to pojala jinak. První dárek jsem objednala na e-shopu. Obchod jej odeslal sice hned druh den, ale potom se na celý týden zasekl na depu přepravní společnosti. Pochopila jsem, že tudy cesta nevede. Chápu, že letos přepravci nestíhají.

Ostatní dárky jsem pak nakoupila za jedno odpoledne, při návštěvě pouhých tří obchodů – hobby marketu, knihkupectví a chovatelských potřeb. Pak jsem ještě sedla k notebooku, vyhledala předplatné časopisů, vytiskla darovací certifikáty a následující den se stavila v trafice pro poslední čísla těch mnou vybraných časopisů, abych k nim mohla přibalit ty certifikáty. Vše ještě doplnily dárečky vlastní výroby a mohlo se balit.

Takto brzy jsem ještě nikdy dárky vyřešeny neměla. Takže mě nerozhodná, zmatená a těžko předvídatelná protiepidemická vládní opatření naučila o dárcích moc nepřemýšlet a jednat. A hned mám lehčí hlavu :)