Život s demencí

19. 05. 2019 21:27:37
Kdy vlastně končí život? Je to až smrtí nebo dříve, kdy člověk už jenom přežívá, bez vlastní aktivity.

Mám otce, kterému je diagnostikována střední až těžká demence. Moje matka, jeho manželka, se o něho odmítla starat. Teď navíc čeká na operaci srdce, tak se ani starat nemůže.

Otec teď bydlí u nás v malém bytě v paneláku. Je absolutně nesoběstačný, inkontinentní, užívá mraky léků, je cukrovkář, špatně vidí, špatně slyší, špatně chodí, v bytě je stále dezorientovaný. Já i moje dospělé děti chodíme do zaměstnání. Zatím to nějak funguje. Otec sice kolikrát neví kdo jsme, vynechává padesát let svého života a vrací se do dětství.

Všude po bytě máme rozmístěny různé lístečky s instrukcemi. Tak např., když zavolám z práce, má u mobilu napsáno: „Až budu volat, zvedni mobil zeleným tlačítkem.“ Potom mu dávám po telefonu další povely: „Jdi do kuchyně, najdi lednici (ta má na sobě nápis LEDNICE), otevři ji, vyndej krabičku s nápisem OBĚD (připravuji mu studený, teplé jídlo máme až na večeři), zavři lednici, sněz si oběd u stolu.“

Otec býval velice chytrý člověk. Před revolucí rozjížděl tři přidružené výroby pro zemědělská družstva. (Na vysvětlenou: Nyní mají zemědělci dotace. Dříve mívali přidružené výroby, ze kterých jim plynuli peníze na udržení zemědělské výroby.) Jednu výrobnu rozjel na lisování plastů (okolo ní občas jezdíme a plně funguje dodnes) a dvě další výroby byly zaměřeny na elektroniku. Po revoluci byl úspěšný podnikatel ve výrobě a opravách elektroniky. Dočetla jsem se, že demence u lidí s původně vyšším IQ postupuje rychleji. Asi to bude právě tátův případ. Ještě v únoru si opravoval nůžky na stříhání stromků na své zahradě. Dnes už není schopen sestavit ani obrázek dvacetidílného puzzle určeného malým dětem.

Většina mých zájmů a koníčků šla teď stranou. Pokud nejsem v práci, je to ošetřovatelství na plný úvazek. Moc rád chodí na procházky, takže už znám většinu jabloneckých parků. Má rád také posilovací stroje u jednoho z parků, na nich si cvičí svoje špatně pohyblivé nohy.

Jak to bude však dál, až se jeho zdravotní stav zhorší, vůbec netuším. Informací o tom, jak se starat o lidi s demencí je neskutečně málo. Na neurologii jsem dostala pouze malou příručku s všeobecnými informacemi. Jaké jsou však možnosti v regionu, nevím.

Dočetla jsem se, že v posledních letech lidí s demencí několikanásobně přibylo. Stát a zdravotnictví na to samozřejmě není připraveno. Do normálních domovů důchodců tyto lidi nepřijímají a domovů se zvláštním režimem je zoufale málo.

Svět vynakládá nemalé peněžní prostředky např. na zbrojení, na výzkum vesmíru, na vývoj techniky. Nebo na podporu přemnožených lidí v rozvojových zemích, místo toho, aby je učil kontrolované porodnosti. Avšak o mozku a nemocech s ním spojených toho moc neví. Lidský věk se prodlužuje a tím samozřejmě lidí s onemocněním mozku bude stále přibývat. Jak to, že i na choroby mozku, které jsou známé už hodně dlouho, existují pouze léky oddalující průběh nemoci a nikoliv léky danou nemoc léčící, Nebo existují, jenom normální lidé o nich zatím vědět nesmějí? A dá se vůbec zabránit tomu, aby člověka demence potkala? Myslím, že do blízké budoucnosti nebude velkým strašákem už pouze rakovina, ale demence také.

Autor: Pavla Drahoňovská | neděle 19.5.2019 21:27 | karma článku: 28.88 | přečteno: 770x

Další články blogera

Pavla Drahoňovská

Foto návod na šití vaku na záda

Možná to také znáte. Chcete doma něco vytvořit a váš domácí mazlíček se rozhodne, že bude asistovat.

10.5.2019 v 22:50 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 387 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

Národní park Ústí Warty

Park je 250 km od naší severní hranice, tedy na poloviční cestě k Baltskému moři. Je to převážně bažinaté území před místem, kde se řeka Warta vlévá do Odry.

4.5.2019 v 21:31 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 243 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

Polsko - písečné duny

Až do loňského léta jsem si myslela, že písečné duny jsou jen na pouštích. Omyl. Jsou i v Evropě - v Polsku ve Sloviňském národním parku.

22.3.2019 v 14:06 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 471 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimíra Bošková

Maine - další stát s "důstojnou smrtí"

Další americký stát podpisem guvernéra posvětil zákon "o důstojném umírání" (v pořadí asi osmý). Zrekapitulujme, co by nemělo chybět v našem zákoně, pokud ho přijme i náš parlament.

16.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 5.42 | Přečteno: 154 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Jak poznáte trolla

Znáte je všichni. Vždycky se jeden nebo dva musejí objevit. A přes mnohá varování a odstrašující případy do jejich tenat občas nějaký ubožák stejně upadne. Ostatně z diskuzí pod zdejšími blogy by se dala psát seminární práce.

16.6.2019 v 17:46 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 592 | Diskuse

Miroslav Nigrin

Gratulanti Čaputové

V podstatě ještě nedosedla na prezidentský stolec a už jsou tady pokrytečtí gratulanti. Proč pokrytečtí, protože vyzdvihují její dozajista splněnou představu spojení společnosti,

16.6.2019 v 16:06 | Karma článku: 36.16 | Přečteno: 1120 | Diskuse

Petr Altman

Proč už nekupuji škodovky...

Škodovky se mi líbí a považuji je za povedená a kvalitní auta. Přesto jsem se před lety dobrovolně těchto aut vzdal a zahájil tak s mladoboleslavským gigantem svůj soukromý a značně nerovný boj :-)

16.6.2019 v 13:53 | Karma článku: 41.20 | Přečteno: 8069 | Diskuse

Karel Ábelovský

Proč se dnes říká, že doba je postfaktická?

Nejspíš proto, že fakta už nehrají tu zásadní roli, důležitější zdá se je, kdo co říká, než jen to, co nám říká; společnost je rozdělena, to snad vidí a uznají všichni. Proč zde někteří i nadále toto rozdělení prohlubují?

16.6.2019 v 12:11 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 20.26 Průměrná čtenost 773

Mám ráda přírodu, zvířata a cestování - to vše se snažím zachytit na svých fotografiích, které si můžete prohlédnout na mé stránce www.alvapa.cz.

"Krása je všude kolem nás, stačí se umět dívat."

Najdete na iDNES.cz