Síla okamžiku
Tak si tak poklidně jedu po poledni autem z Liberce domů do Jablonce. Už jsem na začátku Jablonce na rovné, dlouhé, přehledné silnici, v protisměru vidím blikající šedé auto, chce zabočit vlevo, ale musí počkat až já přejedu. Vzápětí však do něho vrazí zezadu jiné černé auto. Jsem těsně před nimi a vidím, jak na mě letí velká hromada skleněných střepů a jiných úlomků. Instinktivně zavírám oči, slyším, jak roj střepů dopadá na auto. Vzápětí otevírám oči a ve zpětném zrcátku vidím, že se odražené šedé auto řítí za mnou na chodník. Vidím také dopadat přední nárazník z černého auta, vůbec netuším, jestli letěl nade mnou nebo za mnou.
Zastavila jsem, zapnula výstražná světla a nejprve si šla zkontrolovat, jak vypadá moje auto. Je to vůbec možné? Já se nejprve nezajímám o to, jak na tom jsou účastníci nehody, ale o svoje auto. Kdyby stejně reagoval někdo jiný, kroutila bych nad tím hlavou. Nevím, možná to bylo proto, že jsem už viděla několikrát do sebe nabouraná auta, kdy druhý z řidičů nedobrzdil, v Jablonci běžný obrázek, nikdy to však nebylo nic vážného. Potom jsem si nesmyslně odpinkla zbylé kousky skla z kapoty a šla si přeparkovat auto o pár desítek metrů dopředu na nejbližší odbočku, protože nastal dopravní chaos, tak abych nebránila dopravě na frekventované silnici. Auta se cpala z obou směrů, sklo praskalo pod jejich koly. Potom jsem se vracela nějakých čtyřicet metrů zpět k nehodě. Z dálky už vidím, že je tam nějaký pán přecházející od jednoho nabouraného auta k druhému a když přicházím na místo, už přijíždí sanita. Až teď zjišťuji, že černému autu chybí skoro celý předek a paní řidička sedí za nafouklým erbekem. Šedé auto má promáčklý zadek a chybí mu zadní sklo. "Aha," říkám si,"tak tady se vzala ta sprška střepů." Vzápětí přijíždí i hasiči. Zdravotníci vynášejí a pokládají na lehátko řidičku černého auta. Pan řidič a paní spolucestující z šedého auta vystupují a jdou do sanity také. Hasiči zasypávají vytékající kapaliny z černého auta a řídí dopravu v obou směrech. Policie si dává na čas. První vozidlo přijíždí po víc jak půl hodině. Po tři čtvrtě hodině teprve uzavírají silnici v obou směrech a odklání dopravu jinudy. Časem přijdu na řadu konečně já jako svědek a po více než dvou hodinách od nehody, celá zkřehlá z postávání venku, můžu konečně odjet domů. Odstraňování následků nehody bude trvat asi ještě dlouho.
Doma si sedám do křesla a teprve mi to celé dochází, co se vlastně stalo. Přemýšlím o tom, že kdybych tam tudy projížděla o nějakých pět vteřin dříve nebo později, nemuselo k nehodě vůbec dojít. Nebo také, kdybych jela o vteřinu pomaleji, narazilo by odmrštěné šedé auto přímo do mého levého boku a třeba bych tento článek už nepsala.
Něco podobného se přihodilo před lety i mé dceři, kdy si uvědomila, že vše je otázkou vteřin. Bydleli jsme tehdy v Lomnici n. Pop. v patře nad nápojkou. Dům byl v úzké ulici na hlavním tahu přes město. U nápojky stále parkovaly náklaďáky přivážející pivo a nakupující zákazníci. K hlavnímu vchodu do domu byly z ulice asi dva schůdky a nad nimi malá podesta. Dcera tehdy chodila na druhý stupeň základní školy. Tehdy mi vyprávěla, jak po vyučování šla rovnou domů. V domě vyšla těch pár schodů do prvního patra. A když už uvnitř zamykala dveře bytu, uslyšela velkou ránu. Šla se podívat k oknu nad silnicí a viděla auto napasované na těch schůdcích a podestě, kde před nějakými patnácti vteřinami procházela ona. Stejná situace, také nějaké auto nedobrzdilo.
Je opravdu vše jen dílem náhody nebo nad námi oběma bděl nějaký strážný anděl? Tak jen doufám, že pokud se i můj syn někdy ocitne v nesprávný čas na nesprávném místě, i jeho strážný anděl bude v plné pohotovosti.
Pavla Drahoňovská
Norování
Do mé emailové schránky mi přišla žádost od organizace „Svoboda zvířat“ o kontaktování ministra zemědělství, aby se zasadil o ukončení norování.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 8. závěrečná část
Tento díl je především o nádherné procházce Florencií za svítání, kterou jsme nemohli opomenout při zpáteční cestě ze Sardinie. Také představím co jsem si autentického přivezla z ostrova domů.
Pavla Drahoňovská
Sedlák, sedlák, sedlák, je velkej pán...
...von jede na pole má hodinky dvoje, koukej koukej koukej, jak je je hloupej. – Na slova lidové písničky jsem si vzpomněla v souvislosti s vyhlášenou stávkou takzvaných zemědělců.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 7. díl
Tento díl jsem věnovala cestě trajektem ze Sardinie z města Olbia do města Livorno v Itálii, která nebyla moc příjemná a pohodová.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 6. díl
Tento díl je o putování podél východního pobřeží. Také je o jedné stezce nestezce vedoucí na pláž u San Teodora s úžasným koupáním.
Pavla Drahoňovská
Co se skrývá v trávě
Pozvánka na výstavu přírodních makro fotografií do městské galerie v Chrastavě. Galerie je v informačním centru na náměstí. V budově je i muzeum se sklepením.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 5. díl
V této části jsem se zaměřila pouze na nádherné okolí malého městečka Cala Gonone. Uvidíte i krkolomnou silnici k jeskyni.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 4. díl
Tento díl je o putování podél západního pobřeží, o cestě extrémně horkým vnitrozemím, posvátné studni a dubu korkovém.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 3. díl
Třetí díl je o jedné nepříjemné situaci, která se může stát na cestách každému, přitom ne každý je na ni připraven. Také je o dalším putování po západní části Sardinie.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 2. díl
Druhý díl mého mini cestopisu je o putování severní částí Sardinie. O překrásném svítání u jezera, o stavbách civilizace Nuragů nebo o opunciích.
Pavla Drahoňovská
Sardinie - 1. část
Na Sardinii jsem byla koncem srpna autem. Při plánování nových cest není praktických informací nikdy dost. Můj první díl foto blogu je o cestě na tento ostrov.
Pavla Drahoňovská
Sněhová kalamita? A kde?
A prý za neprůjezdnost rychlostní silnice mezi Libercem a Turnovem můžou silničáři. Aha. Já v té koloně stála tři a čtvrt hodiny a vidím to trochu jinak.
Pavla Drahoňovská
Fotovoltaika podle Pepy Libického
Díl o FVE v pořadu TV Prima „Libovky Pepy Libického“, mě jako elektrotechnika docela nadzdvihl, s nějakými předpisy a normami si tvůrci dílu nedělali absolutně žádnou starost.
Pavla Drahoňovská
Nerudová versus Pavel
Tak jsem si včera poslechla prezidentskou předvolební debatu na TV Prima a mám jasno koho strčím v pátek do urny.
Pavla Drahoňovská
Opál
Mým koníčkem je výroba šperků s minerály. Občas si vyhledávám různé informace o minerálech. Málokterý drahý kámen má tak bohatou historii jako opál a vztahuje se k němu tolik legend.
Pavla Drahoňovská
Mé vzpomínky na záplavu před dvaceti lety
Média Čechům připomněla kulaté výročí povodně. Připomínají i záplavu Prahy a neúspěšnou záchranu legendárního lachtana Gastona. Mám také své vzpomínky i přestože od Prahy nepocházím.
Pavla Drahoňovská
„JAKO“že svět pomáhá Ukrajině? A čím? Vylepováním vlaječek?
Rusové v minulosti dokázali sesadit posledního cara a vyvraždit jeho celou rodinu, tak snad by mohli dokázat sesadit i Putina a postavit ho před mezinárodní soud.
Pavla Drahoňovská
Foto pozvánka na běžky
Jezdíte rekreačně na běžkách? Nemusíte se pokaždé cpát s davy lidí na horách. Pokud jste ze severu Čech, možná někdy uvítáte klidnou lokalitu pod Jizerskými horami s výhledem na Krkonoše.
Pavla Drahoňovská
Slavíte svátek svatého Valentýna?
Před revolucí ho tady nikdo neznal. Později jsem slýchávala (většinou od mužů), že přeci nebudou slavit americký svátek. My prý máme 1. máj.
Pavla Drahoňovská
Tak jsem chytla covid aneb deník covid pozitivního pacienta
Jste očkovaní a není vám dobře? Přemýšlíte jestli by to, co vás dostihlo, mohl být vážně covid? Mohl. Já měla jasno poměrně brzy.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 10,54
- Průměrná čtenost 814x
O různých šperkových minerálech si můžete přečíst v mých článcích zde: http://www.aklapava.cz/blog/
"Krása je všude kolem nás, stačí se umět dívat."